Ve středu ráno jsem jel po Hungária Boulevard ve vnitřním pruhu a příliš pozdě jsem si uvědomil, že jsem najednou přistál na Měsíci. Alespoň kráter, kde kolo zmizelo, to naznačoval. Levé zadní kolo prasklo tak silně, že to bylo jako žuchnutí!!!

Svou oblíbenou E36 jsem si přivezl z Německa v létě 2014 a za téměř 50.000 XNUMX km, které jsem od té doby najel, jsem se nemusel moc dotýkat podvozku, ale teď už ano. Jak nudný by byl život s hladkými silnicemi...
Tak jsem pokračoval, ale od té doby všechno, na co jsem narazil, byla toccata fuga d moll, napsaná pro tlumič, pružinu a vahadlo... Drsné…
Zde je krátké video toho hrozného zvuku:
Odpoledne jsem běžel k Zolimu, kde druhá fáze výměny chladiče se také dělo, zvedli jsme auto, sundali levé zadní kolo a já s radostí potvrdil, že půlku auta neopustím, jen nárazník spadl, vydává to takový divný zvuk, ale zadní část se hodně houpala. Takže jsem se výmolům pilně vyhýbal.
Snažil jsem se najít způsob, jak nechat někoho přivařit zpět antidetonační pojistku, aby to neraskalo, ale všichni říkali, že příští týden, ale alespoň ne ve čtvrtek...

Nakonec v sobotu odpoledne starý kamarád zámečník opravil neposlušnou část a zadní část se o něco ztišila, ale kymácení naznačovalo výměnu tlumičů. Rodinný rozpočet sice nedovolil koupit nové tlumiče, ale opravář z Tétény mi dal dva tvrdé tlumiče za velmi dobrou cenu a – když už jsem tam byl – koupil jsem si i startér, který byl vytažen z vozu 110.000 s asi 316 11 km, protože moje magneto startéru už málokdy zabíralo, jako stárnoucí boxer v jedenáctém kole.
Středa byla dnem shromáždění, kdy jsem brzy odpoledne dorazil k Józsimu v Érdu.

Abych vyměnil zadní tlumič, musel jsem demontovat boční obložení kufru, ale pak jsem měl docela dobrý přístup k horním šroubům. Protože jsem vyměnil celou horní část, nejen tlumič, instalace šla rychleji. Tovární tlumiče měly dokonce i gumové krytky (20 let staré auto). Když jsem je sundal shora, sestoupil jsem do hlubin a vrátily se mi špatné vzpomínky na nejrůznější staré sestavy zavěšení kol a shnilé šrouby.

Ale – ejhle – levý šroub jsem ručně povolil obyčejným 18mm klíčem a po pár minutách jsem měl unavenou zátku v rukou. Podívejme se na pravou stranu. Už jsem na ni tak dobře nedosáhl a ať jsem se snažil sebevíc, nešla otevřít. Co se stane teď? V mé nesnázi pomohl vzduchový klíč. Byl jsem rád, že nejsem doma ani u rodičů, abych mohl začít s instalací.
Takže přede mnou, dva staré a dva nové tlumiče, tlačím, tahám… no, výměna byla opravdu relevantní, s těmito starými tlumiči bylo moje BMW docela volné. Nasazení nových tlumičů trvalo méně než 10 minut, dokonce jsem na ně nasadil zpět tovární gumové krytky. A pak přišla zpětná montáž krytů. To trvalo nejvíc času, ale také jsem to úspěšně zvládl. Pak přišla ta hrozná nehoda. Přiblížil jsem se ke kufru z boku a narazil jsem do rohu dveří kufru tak silně, že mi z hlavy tekla krev. Tak jsem si prolil krev za auto. Asi po 10 minutách únik po použití papírových kapesníků ustal, nebyl to velký problém.
Poté jsem se ale už neodvážil sehnout a podíval jsem se na startér, respektive jsem to jen zkusil. Díval jsem se shora, ale neviděl jsem ho. Díval jsem se zespodu, ale taky jsem ho neviděl. Au. Nakonec mi na pomoc přispěchal Józsi, který drahocenný díl s trochou řeči směrem nahoru vyměnil. Obzvláště rád byl, když vyšrouboval všechny šrouby, ale z bloku se uvolnil vodicí čep startéru, ne startér, takže musel startér opatrně a úžasnými pohyby vyšroubovat. Nový startér byl ale brzy na místě a od té doby funguje bezchybně. Také kymácení zadní části auta přestalo, v zatáčkách je zase pevné. Díky Józsi!

Přihlásit se k odběru Autosajto.hu do vašeho newsletteru



